Historie

Historie obce

CHUDOSLAVICE  ( 290 m n.m.)

Obec na jižním úpatí protáhlého čedičového masivu Trojhory ( 451 m n.m.) leží na horním toku Chudoslavického potoka. Ves je prvně zmiňována k roku 1545 a pravděpodobně vznikla z původní samoty, která tu existovala již ve 12.století. Téměř neustále náležela k Ploskovicím, takže v dějinách s nimi sdílela společné osudy.

V průběho 19.století mělo sídlo 40 domů, myslivnu, mlýn ( samota Reichlův mlýn na těchobuzickém potoce, 0,5 km jihozápadně od Chudoslavic ) a něco přes 200 obyvatel, s velkou převahou německé národnosti. Jejich počet se nejdříve mírně zvyšoval, ale ještě před rokem 1900 se tendence obrátila. Po 2.světové válce poklesl počet stálých obyvatel na méně než polovinu a do konce 20.století vždy jen mírně převyšoval stovku. Obyvatelstvo se živilo převážně ovocnářstvím, chmelařstvím a prací v čedičovém lomu, který byl v provozu severozápadně od obce.
 Původní urbanistická struktura sídla je silně narušená po četných demolicích zchátralých staveb, včetně malebných roubených objektů lidové architektu, zbořena byla i pozdně barokní kaple na návsi. V horní (severozápadní) části obce naopak přibyla chatová oblast,  severně od návsi patrový bytový dům a při jihovýchodním okraji zástavby zemědělský areál. Z několika dochovaných stavení větší kulturní, architektonické či historické hodnoty není možné opomenout empírovou hájovnu pod Trojhorou z 1.poloviny 19.století, stavby v areálu Redlichova mlýna ( zvláště dům s roubeným patrem) a poslední zbytky lidových stavení s roubenými patry při staňkovické silnici.

Místní částí obce Chudoslavice jsou Myštice (307 m n.m.), ležící v sedélku mezi Liščínem (437 m n.m.) na severu a Myštickým vrchem (395 m n.m.) jižně od vsi. Oba zalesněné kopce tu mají významnou krajinotvornou funkci. Myštice nemají vlastní katastrální území a procházely dějinami společně s Chudoslavicemi. První zmínka o Myšticích pochází již z roku 1255.
Zatímco v 90. letech 20. století počet zdejších stálých obyvatel nedosahoval třicítky, pohyboval se v 19.století mezi neuvěřitelnými 130-140 lidmi. Hospodařilo se na polích, v chráněné poloze se dařilo ovocnářství ( hojně se pěstovaly ořešáky) zavádělo se chmelařství. Do dnešní doby se obraz sídla značně změnil. Tradiční zemědělská zástavba většího měřítka zchátrala a změnila se ve zbořeniště, empírová kaplička na návsi byla zbořena. Na svahu při východním okraji osady nad levým břehem Ploskovického potoka se rozrostla zahrádkářská osada s chatkami.